Září

Začalo nám září a bude to už za pár týdnů už celý rok, co jsme se začali vyděšeně dozvídat neuvěřitelná, omamnými látkami inspirovaná proroctví, jež se v mezidobí naštěstí samozřejmě ani zčásti nepotvrdila. Že by snad tahle věta byla žalovatelná?

Nebojte se. Vědmy, věštkyně a podobná stvoření jsou, jak známo, poddruhy čarodějnic, a čarodějnice dnes patří mezi chráněné živočichy. Žijeme v právním státě, ba snad i v převážně právním světě, takže čarodějnice pochopitelně patří mezi živočichy chráněné zákonem, jak také jinak, konkrétně třeba hned prvním dodatkem americké ústavy, který všem zaručuje svobodu náboženství. Dokonce už v roce 1985, kdy naše nejmilejší věštkyně ještě vůbec netušila, že v budoucnu bude v Plzni nějaká právnická fakulta, kterou bude moci ve svých proroctvích hrubě pomluvit (netuším ovšem, jak to mohla věštkyně netušit, ale konec konců přece víme, že i k věštkyním se kupodivu musíme objednávat), a proto zatím věštila zaručené vítězství socialismu v Latinské Americe (jež se však nějakým nedopatřením jaksi rovněž nedostavilo), bylo totiž čarodějnictví uznáno za druh náboženského vyznání. A jak pravili vůdcové světového proletariátu, náboženství je přece opium lidstva (a opium, jak opět známo, je látka omamná).

Ostatně i jinak lze být celkem v klidu. Podle nálezu Ústavního soudu, sp.zn. I.ÚS 367/03, přece, nemůže-li být označením za mafiána vyvolán dojem účasti na zločinecké organizaci (zejména italské) založené na vraždách a únosech a kořistící zejména z prostituce a prodeje drog, pak označení mafián zas tak moc nevadí.

To je samozřejmě celkem milé. Můžete totiž zřejmě o komkoli svobodně prohlásit, že je kupříkladu samice vepře domácího (sus scrofa F. domestica), a pokud nehrozí, že by jeho vnější podoba či zvyklosti byly natolik vtíravé, aby přivodily záměnu se skutečným sudokopytníkem, pak to zřejmě zase až tolik nevadí. Ne, že bych chtěl radit, ale stejně asi bude jistější, když už si musíme za každou cenu ulevit, radši někomu od srdce říci, že je sus scrofa, nežli volit český ekvivalent. Víte přece, jak to chodí: Žalovaný prý o vás prohlásil, že jste debil? Ano, pane soudče, to je pravda. Soudce: Tak proč ho potom žalujete?

Už jsem se zmínil o smutném faktu, že s odchodem léta postupně z plzeňských práv odcházejí i další a další laskaví, vstřícní, erudovaní a zkušení pedagogové, které sice normalizátoři nestihli nezákonně vyhodit (takže univerzita nemusí pracně, složitě a poměrně draze napravovat jejich neumětelství dohodami s neprávem vyhnanými a osočenými, jako třeba naposledy s nezákonně vyhnaným bývalým panem děkanem), ale které už permanentní změny k horšímu prostě udolaly. A tak už za chvíli na některých katedrách zřejmě jen novopečenci a jejich nejbližší budou napjatě naslouchajícímu studentstvu sdělovat, co všechno vědí o právu (což může být, konec konců, celkem dost zajímavých třicet až čtyřicet vteřin). Nevěšme však hlavu, fakulta je pořád ještě plná moudrých, inteligentních lidí (a potom jsou tam samozřejmě i novopečení proděkani).

« Zpět