Žít v souladu

s přírodou zkouší leckdos. A leckomu

se to dokonce i daří. Lehnete si naznak do příkopu, slastně si užíváte šumění deště či ševelení hustě padajícího sněhu, láskyplně kynete projíždějícím autům, jež Vás obohacují izolací jílu a jiného bláta, odletujícího zpod jejich kol, a vůkol Vás je nekonečná příroda. Ostatně stačí chvíli neplatit za energie, a život v souladu s přírodou si můžete hbitě vyzkoušet.

Aby však naopak příroda žila v souladu s Vámi, to už je docela jiný kousek. Přitom byli tací (třeba já), kdo se vysmívali notorickému panu exnáměstkovi, když pečlivě počítal, že podle univerzitního č.j. R-594–10 chybí-li do potřebné délky studia 13 dnů, chybí třetina roku (který by tím pádem asi měl mít 39 dnů), zatímco podle univerzitního psaní č.j. R-377–10 je 126 dnů přibližně jedna desetina roku. Vrcholným objevem samozřejmě bylo zjištění, že nejméně roky 2001 až 2005 měly proměnlivou délku, takže třeba rok 2005 měl jednou 12 měsíců a jindy zase 15 (podle páně náměstkovského psaní č.j. R-592–10 totiž od listopadu 2001 do dubna 2005 uplynulo 3,4 roku, zatímco podle psaní téhož matematického génia č.j. R-576–10 sice opět od listopadu 2001, tentokrát ale až do května 2005 uplynulo jen 2,8 roku). Není tedy rok 2005 jako rok 2005.

A dnes pěkně chumelí, je větší zima než na Štědrý den, lidé kolem se s lehkou ironií či počínajícím zoufalstvím zdraví „Šťastné a veselé“ a příroda se vůbec nedá zmást tím, že by měl být duben (ostatně dnešní kalendář nám přece nadělil papež Řehoř XIII., což byl, jak známo, právník, tudíž osoba na rozdíl třeba od tvůrců a podporovatelů našeho nového občanského zákoníku krajně nedůvěryhodná). Takže vidíte sami, že příroda radostně následuje výpočty páně exnáměstskovské, jimiž lze kdykoli dospět k naprosto čemukoli, a netrápí je nějakými právnickými nesmysly pana papeže.

Dotyční experti, podle nichž, jak právě na vlastní oči vidíme, se i sama příroda řídí, však nejsou nijak nepřející.

Vzpomeňme, jak se usilovně snažili dopřát co možná největšímu počtu studentů fakulty, na které krátce hospodařili, podíl na co nejvyšší moci, ba přímo účast na vládnutí. Neboť podle uctívaných marxistických myšlenek je přece vládnoucí silou právě dělnická třída, a právě do jejích řad z řad neproduktivního a nevládnoucího studentstva se přece dotyční experti snažili přesunout co nejvíce lidí. I jinak jsou ale nebývale přející.

Vždyť podle jejich nového občanského zákoníku si přece můžete podle vlastní libosti sami nastavit jaro, ba i léto či podzim, nebo dokonce zimu. Nezakazuje-li to zákon výslovně (!), mohou si osoby ujednat v zásadě cokoli odchylně od zákona (jak praví § 1 odst. 2 našeho občanského zákoníku). U takového § 606 samozřejmě žádný zákaz nenajdete. Můžete si tedy domluvit, že pro Vás někdo něco udělá do dvou a půl měsíce, a pak někam dozadu nenápadně schovat, že půlkou měsíce jsou dva dny. Podle § 606 odst. 1 občanského zákoníku se sice polovinou měsíce rozumí patnáct dnů, ale výslovně ani jinak není zakázáno si sjednat
odlišnost.

Někdy Vám ostatně asi nezbyde stejně nic jiného, než si odlišnost sjednat.

Třeba podle § 605 odst. 2 občanského zákoníku totiž (stručně řečeno) lhůta určená podle měsíců končí dnem, který se číslem shoduje s tím dnem, od kterého se lhůta počítá. Zkuste si sjednat lhůtu na jeden a půl měsíce a pak takový den najít? Sjednáte si prvního dubna lhůtu na jeden a půl měsíce a kdy ona Vám tedy vlastně skončí? Až 1. června? Nebo snad už 1. května?

« Zpět