Zkušenost politologická

což se řečí těch nejfundovanějších politoložek, totiž rusky a marxisticky, řekne "opyt naučnogo komunista."

Dnešní Parlamentní listy připomněly, jak notorická paní předsedkyně analyzovala naprosto skvěle už v roce 2011.

Když už jsme si včera připomínali národní obrození, připomeňme si úvodem také, jak všelijací nepovedení rychlostudenti, navíc právníci, čistili náš rodný jazyk od cizáckých slov vymýšlením nepodařených slov českých.

Nehledě k tomu, že Václav Jan Rosa (co byste taky čekali od právníka) označoval cizáckou komisi sice výstižným, ale jinak nepodařeným výrazem složenka (zatímco letodník byl kalendář a třeba sestromuž švagr), takový Karel Jaromír Erben (co byste taky čekali od právníka!) vymyslel dokonce i taková nevhodná slova jako mýval.

Naproti tomu ti, kdo s něčím takovým (míněno právem) nemají a nechtějí mít nic společného, prováděli jazykovou očistu daleko kvalitněji (takže osobu neoprávněně zasahující do práv jiného v § 1007 odst. 1 nového občanského zákoníku pojmenovali jako vypuditele, zatímco zájemce v § 2140 nového občanského zákoníku označili jako koupěchtivého).

Když už jsme tedy u toho připomínání, dnešní Parlamentní listy připomněly, jak notorická paní předsedkyně skvěle analyzovala (zřejmě) situaci nastalou na nejmenované plzeňské právnické fakultě poté, co se funkcí na ní zmocnil notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti se svou nepočetnou družinou. Sice nebyla (jak je zvykem) nikterak konkrétní, ale o čem jiném by asi tak mohla mluvit?

Vždyť napsala, že se stále více jedná už jen o to, kdo koho odstřelí (zatím ne doslova, ale všeho do času). A o čem bylo počínání páně exministerské?

Taky napsala, že se politici obklopují podivnými experty na nic a že se vyhazují odborníci, aby se místo nic nabrali kamarádíčci, kteří problematice zpravidla vůbec nerozumí, a přitom se jim nadělí obrovské platy.

Přesně tak to přece bylo, vzpomínáte si?

Například na reformu platů, pro začátek exministrova a jeho proděkanstva (reforma následně nepokračovala, neboť její dosavadní průběh byl více než uspokojivý, samozřejmě pro pana exministra a spol.). I v ostatním je shoda tak dokonalá, že snad nemohla hovořit o nikom jiném, nežli právě o panu exministrovi (a aby na to národ přišel sám, což je jak vidět snadné, rozvíjela jeho inteligenci lehounkou hádankou).

Je ostatně s podivem, že zatím žádný politolog nezobecnil zkušenosti ze slavných postupů páně exministerských.

Vzpomeňme, jak nečekaně a nebývale zostudil své kolegy, spolužáky, předchůdce, učitele i studenty, aby sám v mediálních očích vyrostl na bojovného obra. Ovšem dobrému jménu instituce, do níž se takto vecpal, to celkem logicky nijak zvlášť nepomohlo.

Zatímco rozpočtové rány, jež zasadil platem svým a svých družiníků, byly zaceleny celkem rychle, skvrny na pověsti jsou úpornější.

Dokonce nijak zvlášť nepomáhá, že nikdy nenapsané a údajně lstivě ztracené práce byly nalezeny (ovšem v knihovně, kde je nikdo rozumný přece nemohl hledat: co kdyby totiž tam opravdu byly!), z tvrzení o politicích, soudcích, státních zástupcích, primátorech a starostech, kteří v počtu málem čtyř set velmi vážně chybovali při studiu, zbylo i s využitím matematických schopností pana komukoli náměstka sedm, z nichž jako na potvoru ani jeden není a nebyl politikem, starostou nebo primátorem či vůbec radním nebo zastupitelem, ba dokonce ani soudcem, státním zástupcem, notářem, exekutorem nebo aspoň advokátem.

Je prostě s podivem, že ani politolog ani politická strana si nezobecní, že když se někdo bude vynášet na úkor svých kolegů, těm kolegům to fakt moc nepomůže (třeba ve volbách).

« Zpět