Zkušenosti jsou od toho,

aby se využívaly. Proto ti, kdo se nechají ochotně vodit za ručičku, jsou na tom zaslouženě vždy líp.

Než ti ostatní, pochopitelně.

Už od příštího měsíce komise hrazená z prostředků kontrolované Komenského univerzity prověří jednoho každého jejího studenta, mimo jiné z hlediska toho, jak odborně jej vedoucí jeho diplomové práce při jejím zpracování vedl (za což, jak také jinak, zlotřilý student pochopitelně může a vždy mohl). Podobné komise se opakovaně v historii osvědčily, třeba při vylučování soudruhů nesouhlasících s osvobozením naší země nejmenovanými armádami v srpnu 1968 z rodné strany či podobných radostných příležitostech, takže i zde lze čekat ne-li stoprocentní, pak jistě veliký úspěch.

Mezi spoustami v podstatě špatných či podivných zpráv se však blýská i jedna dobrá: západočeská právnická fakulta zcela po několika letech zaslouženě získala i akreditaci pro doktorské studium. Stará moudrost přece učí, že se nemá bojovat na více frontách.

Což mi dává možnost hluboce se zastydět, jak strašně jsem se před těmi roky, kdy to všechno začalo, mýlil. Na úplném začátku totiž nebyl akreditován studijní obor obchodní právo, geniálně a úžasně vedený hlavním autorem našeho nového občanského zákoníku. Naopak, akreditován byl obor občanské právo, přičemž mezi výstupy oboru občanské právo byl uveden kromě mnoha dalších i návrh nového občanského zákoníku. Ačkoli se mnozí mně podobní pokoušeli trapně argumentovat tím, že i když se podíleli na tvorbě některých daňových zákonů, nebude snad daňové právo součástí práva občanského jen proto, že od katedry občanského práva dostávají plat, samozřejmě s takovou hloupostí neprorazili.

Pan tvůrce nejprve pobíhal po fakultě s esemeskou od paní předsedkyně, že chyba bude napravena a jeho katedra akreditaci dostane, ale posléze ani příslib akreditace za jeho zvolení (nejmenovaný notorický exministr o něm poreferoval v monologu „Dohoda s Dvořákovou“ slyšitelném na You Tube), ba dokonce ani ještě hodnotnější příslib, že ona dáma školu pochválí, nestačil k tomu, aby ho kolegové dokázali dál snášet.

Jak hluboce jsem se tehdy mýlil a jak hlubokou pravdu měl (ostatně jako vždy) pan hlavní autor!

Vždyť jeho nový občanský zákoník skutečně nemá s občanským právem nic společného, jak už v létě 2009 geniálně tvrdil. Pro správnost by samozřejmě bylo lepší vynechat i přídavné jméno „občanský,“ ale po bitvě je každý generál.

« Zpět