Zkusme hádat

Jak krásně (anebo snad naopak?) se všechno opakuje. Když jsem Vám předevčírem radil kliknout si pro připomenutí na Úvahy a pak na „Aktuálně“ už z dávného 14. listopadu 2009, vážně mne až zaskočilo, jak pěkně se může leckteré domino poskládat. Někdy se prostě horká současnost (doslova jen pro Eskymáky, jinak obrazně) minulosti hodně podobá.

Blahé paměti Karel Jaromír Erben, i když jinak rychlostudent (nejen práv, ale i filozofie, kterou odbyl za pouhé trestuhodné dva roky, ostatně stejně jako pan všenáměstek spisující odebíračské hanopisy sociologii) nejenže nám identifikoval zlostné stařeny (tváře divé, hnáty křivé, hlas vichřice podoba) tak, že v případě potřeby je spolehlivě rozpoznáme ihned, ať se objevují v hospodě u vína, nebo třeba někde na kontrole či kdekoli jinde.

Coby člen císařské komise (to bylo v podivných časech, kdy se do všelijakých autoritativních komisí vybírali uvážliví a moudří lidé s potřebným vzděláním) navíc obohacoval naši krásnou mateřštinu řadou nových výrazů (například ústava nebo četník), do té doby neexistujících, jež vytvářel pro potřeby překladu habsburských zákonů do češtiny. Dnes máme situaci poněkud opačnou, kdy pro účely překladu habsburského občanského zákoníku z pozdně feudální němčiny se volí překlad do té nejstarší staročeštiny s využitím výrazů dávno zapomenutých, avšak kdysi dávno existujících.

Tak třeba pojem nájmu bude nahrazen pokrokovějším pachtem. Budeme se tudíž muset pídit, do jak daleké minulosti se budeme v našem občanském právu progresivně a moderně a s hrdě zdviženým čelem pod praporem pokroku vracet? Pachtýři za první republiky byli mimo jiné provozovatelé autobusové dopravy, ale pokud bychom se vrátili ještě dál do minulosti, třeba ve starém Římě to byli propuštění otroci (taky se jim říkalo kolónové). Tak jak?

Naštěstí jsme všichni měli možnost se k návrhu nového kodexu vyjádřit, takže teď si nemůžeme stěžovat. A se všemi připomínkami bylo demokraticky naloženo přesně podle principu rovnosti.

Když byl návrh předložen všelidové diskusi, dorazilo zhruba 3000 připomínek (aspoň se tím autoři a předkladatelé chlubili). Poněkud mne však překvapovalo, že verze před připomínkami i po nich jsou prakticky totožné. Teprve po včerejším online proslovu pana ministra (tuším na ihned.cz) oné podle novin kmotrovské spravedlnosti už taky víme proč. Někdy ve 14.19 se nám totiž konečně dostalo vyčerpávající informace, jak zodpovědně a vysoce demokraticky bylo se zmíněnými připomínkami naloženo. Aby totiž nebyla založena nějaká podivná, téměř protekční, nerovnost mezi autory připomínek, byly skartovány všechny.

Máme i jiná oprášení. Svého času pan novopečenský studijní exproděkan s genialitou sobě samému vlastní objevil, že bývalé vedení plzeňských práv sestává z veřejných činitelů, protože veřejným činitelem je každý, kdo podepisuje veřejné listiny (tedy například každý, kdo se někdy upsal pošťákovi, aby dostal doporučený dopis, neboť doklad o doručení je taky veřejná listina).

Podle našeho práva kupodivu veřejným činitelem není vůbec nikdo, stejně jako třeba nikdo není nevolníkem, protože naše právo tento termín už před nějakou dobou opustilo (ovšem nahradilo ho tak zvanou úřední osobou).

Média nás ovšem informovala, že na jakési schůzce pan kmotr schválil panu ministrovi nového pana nejvyššího státního zástupce, takže dnes už není třeba pro účely potřebné kriminalizace veškeré konkurence vymýšlet všelijaké pofidérní konstrukce. Taky nás informovala o oprášení moudra, že by snad učitelé a akademičtí funkcionáři byli přece jen veřejnými činiteli (nejspíš tedy úředními osobami, když tento pojem už před pár lety pojem veřejného činitele nahradil).

Úřední osobou, která nám zbyla, je podle § 127 odst. 1 trestního zákoníku soudce, státní zástupce, prezident, poslanec nebo senátor, člen vlády nebo jiná osoba, která je členem orgánu veřejné moci (veřejná moc je podle Ústavy buď zákonodárná, představovaná parlamentem, výkonná, představovaná prezidentem, vládou, ministry a státními úředníky, nebo soudní, anebo jde o územní samosprávu či případně o Nejvyšší kontrolní úřad či Českou národní banku), člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy (tj. krajů nebo obcí), nebo úředník orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník, soudní exekutor a za určitých podmínek notář (pokud vystupuje jako soudní komisař), finanční arbitr a jeho zástupce, lesní, myslivecká nebo rybářská stráž a stráž přírody. Hm.

Pořád nějak nemůžu odlišit, jestli novopečenci ke každému ze svých předchůdců oddaně a láskyplně vzhlíželi jako k hlavě státu (tento dojem jsem vážně nějak nenabyl) či naopak jako sprostý pytlák či osoba provozující lesní pych k lesní či myslivecké stráži. Zkusme hádat.

« Zpět