yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Zlatá slova Františkova?
Historické výzkumy, jak se zdá, jsou pro nás stále důležitější. Je totiž třeba prozkoumat, zda rozzuřená dělnice, která při politických procesech padesátých let předem odsuzovala podle stranického pokynu, byla vysoce objektivní, zcela nezaujatá a naprosto nestranná?Podle § 14 odst. 1 správního řádu je z účasti na jakémkoli výkonu pravomoci vyloučena každá osoba, která má zájem na výsledku vzhledem ke svému vztahu k věci, účastníkům, případně i jejich zástupcům.
Pokud tedy byla ona rozzuřená dělnice, která při politických procesech padesátých let předem odsuzovala podle stranického pokynu, nestranná a objektivní, pak musíme paní televizní profesorku rovněž spravedlivě pochválit, protože ona je přece úplně stejně objektivní a nestranná, a vůbec se chová naprosto stejně, jako ona rozběsněná manuální pracovnice (jak ostatně konstatoval už i pan ministr školství).
Objektivně a nestranně (stejně objektivně a nestranně jako ona rozběsněná manuální pracovnice) přitom vytvořila dokonalá výuková kriteria.
Ve vědeckém komunismu, který byl totalitní verzí politologie (jak se praví i v encyklopediích) se učilo také o všelijakých inspiracích, tradicích a zdrojích.
Už jsem se zmínil o tom, že paní televizní profesorka pro takové inspirace sahala do minulosti daleko netelevizní. Dokonce až kamsi k císaři Františku I., který (na adresu Karlovy Univerzity) pronesl: „Chci, aby se mí poddaní učili všemu, co je vede…k oddanosti mé osobě“ („nemohu však potřebovati profesorů, kteří plní hlavy studentů jinými nesmysly,“ dodal ještě moudře).
Přesně to požaduje přece i paní televizně komisní profesorka.
Ve skvělé parodii, jež bohužel ve skutečnosti byla vlastně jen strohým popisem počínání oné inkviziční královny, nám to ve středu zahráli i studenti plzeňských práv. To když nás upozornili, jak doktor Nespravedlnost prosazuje ty úplně nejdůležitější zájmy ze všech důležitých, totiž osobní zájmy paní profesorky (a možná i jeho samotného).
Kdyby na plzeňských právech zavedli předmět: moudrost V.D. jako inspirace na věčné časy, nemuseli mít problémy.
Jenže by neměli ani svobodu, pravdu a spravedlnost.
Mohli by akademické svobody pohřbít nejen v parodii, ale doopravdy.
Akademické svobody však žijí a žít budou.
I na plzeňských právech, jež žijí a žít budou také.
