Znovu Mikulášská

Vyměnit Mikuláše, to by, panečku, byla transparetní a protikorupční reforma!

Nejmenovaný severočeský senátor včera nabádal, zda by náhodou neměla být provedena reforma reforem, či alespoň zřízen úřad pro zreformování reforem. Poněkud neuctivě si tím dělal televizní legraci ze svého stranického místopředsedy, jenž se k bohovi jménem reforma svého času bedlivě modlil, alespoň jeho jméno rituálně vyvolával, jakmile stanul na jakémkoli vhodném kameni (ať už to byl fakultní schod na plzeňských právech nebo ministerský chodník, který šlapal později). A přitom ten posměch nebyl oprávněný, protože právě notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti se důsledně zasadil o to, abychom snad nebyli přereformováni: stále sice vykřikoval ono kouzelné slůvko („Reforma!“), ale, jak jsme viděli, ve skutečnosti tím pokřikem každou reformu někam zahnal, takže se žádná nekonala a neobtěžovala náš lid.

Včera jsme si taky připomněli, že před pár dny požádala o akreditaci plzeňská právnická fakulta, škola plná normálních, rozumných lidí, považte, jen docentů a profesorů je tam dvaapůlkrát víc než na jiné bez problémů akreditované právnické fakultě a dokonce dvacetkrát víc než na bez problémů akreditovaných filozofických studijních programech (jimž k úplnému uspokojení notorické paní komisní postačuje 1,5 profesora či docenta na jeden studijní program, neboli dvanáct těchto hodnostářů na celkem osm programů).

Což o to, fakulta vždycky byla plná moudrých, inteligentních lidí (a navíc tam byli i novopečení proděkani, o notorickém panu exministrovi nemluvě).

Dnes ovšem máme svátek svatého Mikuláše, což by mělo všechny vyburcovat k volání po naléhavých reformách.

Kdyby byl jen patronem námořníků, nebo ještě i dětí, mohlo by mu snad být odpuštěno. Ale on je, bůhví proč, nebo možná Mikuláš ví proč, taky patronem vězňů. Zřejmě byl během pronásledování křesťanů sám vězněn, tak by mu to snad zase mohlo projít. Ledaže by notorická paní komisní vybádala, že vlastně byl mafián (což asi byl, protože jako rybář pravděpodobně splétal všelijaké sítě, a navíc si korupčně zavazoval děti tím, že jim strkal dárky do bot, a potom, patron, to je přece skoro jako kmotr). Zcela neodpustitelné ovšem je, že byl taky patronem právníků (jen považte!), a co horšího, ještě i studentů. A to už notorická paní komisní nejspíš tak nenechá.

Svého času prezident Zápotocký naplánoval cestu dědy Mráze z hlubin Sovětského svazu k nám, aby se cestou přetvořil v našeho národního Dědu Mráze. Zápotocký sice proslul například zakazováním zimních sportů (aby lidé měli čas budovat) či přípravou politických procesů a jejich mediálního ztvárnění, takže, jak vidno, byl ideově spřízněn například s notorickou paní komisní. Stejně jako ona taky mluvil pravdu a nic než pravdu, a to vždy a za každou cenu (například den před provedením měnové reformy prohlásil, že žádná nebude). Náležitě holdoval alkoholu, což je však v komisních očích zřejmě jeho poslední plus, protože taky psal romány (což notorická paní komisní neodpouští, ostatně kritizoval to přece už Stalin) a v Rusku se (transparentně?) koupal na nudistické pláži.

Sovětský Děda Mráz se taky proměnil v našeho po cestě z Ruska k nám, takže to byl, přísně vzato, rychlostudent, jemuž by notorický pan náměstek různých ministryň, třeba pana notorického exministra, určitě neprodleně vzal titul Mikuláše, jen kdyby se o něm dozvěděl.

Čím tedy nahradit mafiána Mikuláše, když to rychlostudentem Dědou Mrázem asi nepůjde?

Že by se nějaká ta předsedkyně obětovala a vzala i tuto zodpovědnou funkci na sebe?

Samozřejmě by rázně skoncovala s korumpováním naší mladé generace nějakými těmi netransparentními (někdy dokonce i zabalenými!) dárečky.

Každopádně: to bychom teprve viděli reformu!

« Zpět