yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Podívejte se na videu na novinkách, ihned i jinde na nádherné, bojující studenty. FPr ZČU zůstávám, hlásá jeden transparent. Milujeme svou alma mater, hlásá druhý. Chceme rovné podmínky, požaduje třetí.
Zhruba od čtvrt na sedm ráno se můžete Novinkách.cz dočíst, že v zákoně o vysokých školách je jakýsi § 85 odst. 6, a že podle něj by se o osudu plzeňských práv mohlo rozhodovat letos v dubnu.
Mráz přichází z Kremlu, napsal kdysi jeden vášnivý bojovník proti totalitě a totalitním praktikám, a bohužel, něco z toho zbylo dodnes. Mráz sice nepřichází z Kremlu, ba ani z Ruska, ale zato od ruštinářek. Nebo, abychom nebyli jako ti psavci, kteří potom, co kdosi, nepříliš zdatně předstírající studium, kritizoval plzeňskou právnickou fakultu, napsali, že ji kritizují studenti, mráz přichází od jedné ruštinářky a jejích nepočetných přisluhovačů. Z míst, kde mají místo srdce pohár vína, nebo vzhledem k narkotické závislosti na vlastní mediální prezentaci nejspíš mikrofon.
Skoro bych se bál, že kolem Plzně brousí nějaká početní infekce. Když jeden člověk, který studium spíš (neúspěšně) předstíral, aby mohl šmírovat a udávat kolegy, tedy nanejvýš polo či spíše čtvrtstudent, kritizoval vedení, psalo se o tom, že studenti se bouří. Když podle policejních odhadů přišlo bojovat za svou fakultu proti zlobě, závisti a bezpráví nejméně 550 lidí, psalo se kupodivu o třech stovkách (nehledě k posupnému veřejnoprávnímu mlčení). Nedejte se však otrávit.
Skvělé stmelení skvělých plzeňských studentů proti bezpráví a aroganci moci už v pozdním odpoledni nestojí ani za zprávičku na liště veřejnoprávní čtyřiadvacítky? Té televize, jež svého času podrobně referovala i o tom, že pseudoreformní děkan vyšel ze dveří (vlezl pod stůl, pod skříň, či kam to vlastně lezl v marném hledání všelijakých prací, jež sice označil za ztracené až neexistující, jež však záludně číhaly v knihovně), občas i ústy pana moderátora, jenž podle některých médií i Wikipedie s oním rádoby reformistou sdílel stůl, ba i leccos jiného?
Před tím, než ho uštvala nemilosrdná mediální štvanice, napsal Karel Čapek o matce, jež podá svému poslednímu synovi pušku, aby šel bojovat, poté, co dozví, že jsou vražděny děti.