yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Zlostný idiot Herostratos kdysi zapálil Artemidin chrám v Efesu, aby byl slavný. A to v antickém Řecku neměli noviny, o televizi ani nemluvě.
Po večerním televizním duelu mezi paní komisní šéfovou a novým děkanem plzeňských práv zcela nepochybně masivně přibude těch, kteří zaníceně volají: Dvořáková na Hrad! (ať již mají na mysli Mírov, nebo Hradčany, zde ovšem za Marie Terezie zbudovaný dům odložených dam). Samozřejmě nutno mít k panu děkanovi zásadní výtku, protože dámy se přece nebijí, a on paní šéfovou zcela nemilosrdně a brutálně utloukl svými argumenty (nehledě k tomu, že je o tolik mladší a hezčí, než ona).
V mrazivém povětří zítra vyrazí zatím 250 přihlášených studentů na demonstraci za svou alma mater, za svou plzeňskou právnickou fakultu. Zhruba 570 z nich už navíc stihlo podepsat petici směřující proti zvůli a libovůli ne snad Akreditační komise, to jistě ne, ale jedné postarší dámy, která se nějak špatně zaorientovala v čase a zapomněla, že už nežije v době vítězného tažení ke komunismu, kde vyvoleným straníkům jako ona budou padat do úst, hm, nevím, zda pečení holubi, protože komunismus neměl zrovna v holubech zalíbení, ale třeba jiní ptáci.
Připomeňme si, co veřejně prohlásil pan ministr školství. Teď zrovna nemám na mysli jeho výroky o tom, že nynější pan ministr spravedlnosti v Plzni pěkně nadělal, spíš o tom, že si paní akreditačně šéfová počíná jako rozzuřená dělnice při politických procesech padesátých let. Vidíte, jak hlubokou pravdu měl pan ministr školství?
Akreditační komise se zase jednou vyspala na plzeňská práva, aby naplnila proroctví své věštecké šéfky, a lidé se zvědavě ptají: co tam pan ministr ve svých děkanských časech tak skvěle a za tolik peněz poreformoval, když se skutek jaksi nekoná?
Moderní doba prý bývá charakteristická tím, že děti nenásledují příklad svých rodičů, nebo by ho aspoň rády nenásledovaly. Jak se však ukazuje, nic neplatí bez výjimek. Dnešní zprávy nám tedy určitě všem udělaly pořádnou radost, protože ukazují, že i ta nezdárná moderní dítka se nakonec vydala za vzorem nezpochybnitelné morální autority starší generace. Všelijací kovářové, sedláři, dráteníci, kočí, vozkové, cirkusoví umělci, ba i všelijaké lehké děvy se nyní mohou nezřízeně radovat, že jejich ratolesti možná převezmou štafetu jejich starého, dobrého řemesla a budou v něm pokračovat (snad až ke zlatému dnu). Neboť, dovoluji si opakovat, české děti, jak bylo zjištěno, ctí starší generaci a začínají kráčet v jejích stopách.