yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Čas běží a lidé zapomínají. Je to ostatně jejich hlavní obrana proti zlobě, pomluvám a křivdám: kdyby lidé nezapomínali, museli by se ze všeho zlého, co je v životě potkalo, velmi rychle zbláznit. Někdy si ovšem musíme občas něco připomínat: například výkřiky bývalých i současných úředníků o tom, že budou plzeňská práva zrušena (sice to nejde, ale o to líp se to huláká), jak špatný byl systém výuky a jaké nedouky celé roky plodil a spousty a spousty jiných nesmyslů, oč stupidnější byly, tím hlasitěji byly povykovány.
O popeleční středě přišla dobrá zpráva, že zájem uchazečů o plzeňská práva oproti loňsku nijak nepoklesl. Je to důkazem toho, že uchazeči o vysokoškolské vzdělámí jsou lidé rozumní, přemýšliví, kteří si umějí sami srovnat fakta a nepodložená tvrzení (např. že podezřelých studentů jsou stovky, vlastně desítky, vlastně asi šest, vlastně možná dva…, aspoň pokud jsem dobře poslouchal pana rektora – ale zase na psaní dvou dopisů by snad nebylo třeba přijímat do pracovního poměru bývalého náměstka pana děkana?).
Je to opravdová radost poslouchat racionální, vědecky zdůvodněné a podložené argumenty pana děkana Jiřího Schwarze z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (jak zazněly třeba včera ve veřejnoprávní televizi) o nekvalifikovaném, svévolném postupu Akreditační komise, a to dokonce i v případě plzeňských práv.
Kritici bývalého vedení právnické fakulty se shodují (mimo jiné) na tom, že nebyly důsledně dodržovány předpisy upravující průběh a kontrolu studia, prostě, že na fakultě rozhodně nevládla žádná tuhá disciplína, což je třeba neprodleně napravit. Jak ostatně pravil už Josef Švejk (cituje přitom pana Makovce): „Disciplína, vy kluci ušatý, musí bejt, jinak byste lezli po stromech jako vopice.“
Jsem právník. A tak mi nezbývá, nežli občas poučovat.
Mladí si to už naštěstí nepamatují. Před rokem 1989 byli ze všech nejbohatší řezníci a zelináři. Ne proto,že by ovoce a maso bylo tak drahé, kilo banánů stálo jen něco kolem sedmi korun, ale proto, že ho bylo ukrutně málo. Nejsem už nejmladší a tak mohu posoudit, že dnes máme lepší banány a lepší maso než tenkrát, navzdory tomu, že ho máme hodně. Jen naprostý pablb by dnes podplácel zelináře, aby sehnal banány.