yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Přání, jež si přejeme za jasného úplňku, se prý splní. Všichni slušní lidé, všichni lidé dobré vůle, si dnes přejí, aby studenti konečně mohli studovat, učit se a normálně žít, a nemuseli v třetím tisíciletí hájit živým řetězem svých těl svou alma mater jako kdysi jejich předchůdci v hrubě totalitních časech.
Páteční dopoledne. To je čas, k němuž se upínají naděje nejen plzeňských studentů a jejich blízkých, ale i všech slušných lidí v této zemi, kteří věří a chtějí věřit, že totalita a její ohavnosti jsou věcí minulosti, již nelze vzkřísit, a že žijí ve státě, který dbá o práva svých občanů a který nedává přednost choleře despotismu před možnou rýmou anarchie.
Včera nám média prozradila, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má několik variant na řešení situace, týkající se plzeňských práv. Podívejme se tedy, jaké by mohly být.
Život přináší překvapení za překvapením. Že by se snad paní komisní předsedkyně stala na stará kolena zuřivou plagiátorkou?
Bludný balvan na cestě ke vzdělání, jak svého času na Ihned.cz označili paní předsedkyni i její uctivé kývače, k národu promluvil. Jenomže to neproběhlo jako obyčejně, kdy do světel ramp vstoupí prapodivná osoba a vyřkne několik zcela zjevných nesmyslů, evidentních pomluv a předem daných odsudků, o nichž sice každý soudný člověk ví své, ale na druhou stranu jim rozumí (slovo mafie je při pohledu na paní předsedkyni všem jasně srozumitelné, slovní spojení střet zájmů pochopí každý, kdo se na ni třeba jen krátce podívá, a k poznání smyslu slova korupce není ani třeba číst sobotní výroky pana premiéra o tom, že Akreditační komise rozhoduje podle pocitů a známostí).
Evropou obchází strašidlo, strašidlo komunismu, psali svého pradávného času klasikové marxismu, avšak prostor onoho strašidla se časem smrskl na nevelký, neudržovaný skanzen kdesi na pražském Újezdě, na který by všichni dávno zapomněli, nebýt paní komisní, jež pokud možno v přímém přenosu předvádí kejkle demokracie po Gottwaldovsku (neboť lásky z mládí přetrvávají, a kdo miloval a uctíval božského Klementa, protože to bylo hlavním kriteriem kariéry, nemůže přece ani dnes jinak).