yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Pořád nic nového pod sluncem: bývalí novopečenci nějak přehlédli, že už není prvního dubna a tudíž že už není apríl, nebo to zas pro jednou neví. To ostatně není nic převratného: z návrhu pseudonového občanského zákoníku celkem jednoznačně plyne, že přehlédli,že už není přelom 18. a 19. století (nebo to neví?), takže co nějaký přehlédnutý neapríl?
Užili jsme si mírně aprílového pátku, kdy se nás novopečenci a jejich předrahý (co do honoráře ovšem) spřaženec pokusili napálit (protože však při každé možné a nemožné příležitosti zkoušejí už skoro dva roky napálit kdekoho, jen sotva kdo už může naletět) a protože víkend se ocitl jaksi tamtéž, kde novopečenské panství (neboli v nenávratnu), zkusme si při pondělku představit, co kdyby apríl neexistoval.
Patří už jaksi k bontonu, že nás o prvním dubnovém dni někdo vyvede aprílem, neboli nějak pořádně, nejlépe krutě, napálí. Dokonce i naši bývalí novopečenci, kteří sice humorem nikterak nesrší, ba ani sršet nemohou, protože neví, co to je a tudíž pro to nemají ani žádný smysl, ale na druhé straně bezohlednosti a upachtěné krutosti mají na rozdávání, předhodili nečekaně užaslé veřejnosti pár (ovšem celkově trapných) pokusů o aprílový humor.
Plzeňská práva táhnou, počet uchazečů zdárně stoupá. Ostatně, není přece vůbec divu.
V období lehce povolebním sluší připomenout nehynoucí zásluhy stran onoho klání, a samozřejmě je slušnější, aby v prvé řadě byla zmíněna alespoň jiná vítězství (ve volbách všeho druhu to zatím permanentně končí debaklem) strany odporné (stranou odpornou rozumí se strana proti stojící, též odpůrčí, jak se říkalo před nějakými sto lety, což je sice pro čerstvě nezvoleného novopečenského guru období příliš mladé, leč aspoň ještě srozumitelné).
Pan exděkan, toho času ministr, dospěl k závěru, že Nejvyššímu soudu trvá rozhodování příliš dlouho, a protože rychlost je příkazem doby, nechal si od svých právníků (jelikož mezi tuto sortu sám nepatří) vymyslet vhodné opatření.