yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Nechci Vám zas tak moc kazit mezivánoční čas připomínáním všelijakých neestetických činů a postav. Je však až překvapující, jak Boží mlýny melou sice mimo jiné děsivě pomalu, ale přece (neboli neodvratně).
Samozřejmě ohledně plzeňských práv stále přetrvává celá řada nejasností. Většina právníků si například dodnes není jista (ba naopak zcela bezradně tápe v hluboké, temné nejistotě), zda návrh nového občanského zákoníku byl míněn jako (nepříliš zdařilý) vtip, či přinejlepším jako (nepříliš zdařilé) humoristické dílo, nebo naopak smrtelně vážně jako maskované skriptum učebních textů z dávnější české právní minulosti (jak jinak, nepříliš zdařilé)? Vzhledem k tomu, že do sebe zahleděným samozvaným mistrům všeho vědění obvykle chybí sebemenší špetka smyslu pro humor, kloním se sice k poslední variantě, ale je to jen můj ryze subjektivní názor, takže kdo ví?
Už jsem se v těchto úvahách zmínil o tom, že v dobách velkých tragédií, kdy lidmi zmítá žal, ať již v kterékoli a jakkoli vzdálené zemi, není čas na legraci a není proto na místě ani smát se bláznům, a to dokonce ani tehdy, pokud jsou jinak jejich skopičiny obzvlášť povedené (a o takovou situaci v případě bývalých novopečenců pochopitelně nejde, naopak, jejich kousky již od počátku jsou spíše trapné, a navíc bohužel o nic nepřijdeme, protože si k velké lítosti všech zúčastněných můžeme být zcela jisti, že své trapné výstupy při nejbližší příležitost, případně i bez ní, zopakují).
Spousta lidí se dala ukolébat tím, jak sice pomalu, ale o to jistěji vycházelo najevo, že byla celá slavná tak zvaná kauza plzeňských práv vymyšlená, a dokonce se začínalo i ukazovat, kdo si ji navymýšlel a proč.
Jak se ukázalo, nepovedená hotelová hra na odhalování tajemství, sehraná minulou středu, vzbudila nečekané ohlasy.
Posledně jsem psal o tom, že na krásném, ovšem velmi, velmi vzdáleném ostrově Madagaskar novopečence ke štěstí vůbec nepotřebují (šťastná to země), protože mají své vlastní neustále povykující a hlavně soustavně přikyvující poloopice, ačkoli ne dlouho (neustále přikyvující lemur kývač byl totiž objeven nedávno a psali o tom až tento týden, tedy u nás).