yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Děti milují hry, a proto velice pozorně sledují, jestli se kdesi ve světě neobjeví nějaká nová, opravdu parádní. Díky tomu dnes už i malé děti vědí, že podle § 68 odst. 1 zákona o vysokých školách se na studium nevztahuje správní řád. Vysledovaly totiž plzeňskou hru na úředníky, kterou však většina z nich vyhodnotila jako přespříliš hloupou, nezajímavou a fádní, takže ji každé rozumné dítko starší tří roků celkem oprávněně odmítá hrát. Protože však všichni nejsou tak moudří a vzdělaní, jako zmíněná dítka, bohužel se s touto nesmírně nepraktickou hrou stále ještě setkáváme.
Už jsem upozorňoval na to, že z dějin známe situace, kdy rektor univerzity například uvrhl na město Paříž kletbu, jen aby bránil své studenty (kteří se nota bene zpili pod obraz a ukradli podivný patník, nazývaný Ďáblův prd), což se navíc přihodilo za stoleté války, kdy bylo opravdu snadné při odporu proti veřejné moci přijít k nějaké té ráně (třeba mečem).
Jestlipak víte, že v onom naštěstí krajně nepravděpodobném případě, že by byl hrdě vystavovaný supermoderní návrh nového občanského zákoníku přijat, bude právo stezky (podle § 1210 odst. 2) sice dovolovat jezdit po ní na kole či ve šlapacím autě nebo třeba i šlapacím člunu, ale nikoli na zvířatech? Tak ne abyste potom jezdili po různých stezkách na želvě, kočce nebo na myši. To jen úvodem.
Co dělat, zajímá celkem pochopitelně některé z těch, kteří si museli protrpět čtení podivného pátečního blábolu na stránkách nejmenované západočeské univerzity. Nejdřív si dovoluji poradit, co radši nedělat. Moc prosím, nepište autorovi, co si o něm myslíte. Chápu, že by to bylo upřímné, pravdivé a výstižné, ale určitě by to vůbec nebylo slušné, možná by to bylo dokonce i mírně vulgární.
Pan hanopisník v návrhu paaktu ze 7.ledna 2010, který hrdě ukazoval médiím (nebo se za něj před nimi schovával?) přinesl kupodivu spoustu vcelku dobrých zpráv. Zatím sice ještě nepřiznal, že hanopisníci jsou totální (nabízí se celá spousta velice výstižných, avšak emotivně zabarvených výrazů, jež samozřejmě nemůžeme použít) nedoukové, ale připustil, že jsou takoví aspoň z velmi podstatné části.