yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Úvahy
Víkendová | Úvahy
Už jsem tu psal i o tom, jak se alžbětínský básník a dramatik proslavil mimo jiné i tím, že napsal Konec vše napraví, aneb hru na téma konec dobrý, všechno dobré (samozřejmě jako typický alžbětínský básník tak učinil anglicky). Ten dobrý konec na plzeňských právech, kde se učitelům i studentům podařilo konečně zbavit prapodivné nemoderní diktatury, popíchl mnohé z Vás k početným hodnotícím soudům ohledně nedávné hrubě temné minulosti.
Cizí peří V | Úvahy
Věčná škoda, že se Kypřan neodhodlal ke stávce, napsal mi jeden z Vás posmutněle hned o státně svátečním čtvrtku. Mohli bychom, pokračoval, totiž uzavírat sázky, jestli stávkuje, nebo jestli spí, nebo jestli naopak pracuje svým obvyklým tempem (Kypřan říkají studenti jednomu z plzeňských učitelů, protože je prý ze všech dvou či tří přívrženců bývalého novopečeného velení ten nejkypřejší).
Kypřanova stávka | Úvahy
Nebojte se (nebo netěšte?), rozhodně nehodlám brousit, a to ani virtuálně, po nějakých určitě nekorektně prosluněných středomořských ostrovech a pátrat tam po tamních hrubě nespokojených zaměstnancích, kdeže. Zůstaneme doma, protože už to vypadá, že se vláda věcí Tvých k Tobě téměř po roce konečně navrátila, milé osazenstvo plzeňských práv. Samozřejmě, že se ještě pořád najdou (tuším pořád tři?) studenti, kteří kdesi hluboko v propadlišti dějin statečně kňourají nad tím, že už se ze školy nebudou vyhazovat učitelé, kteří se jich nebojí, ba občas se na ně kupodivu i mračí a nepovažují je uctivě a poníženě za pány všeho tvorstva, a že už se navíc nejspíš nebudou bezdůvodně vyhazovat ani studenti (pokud možno všichni kromě nich), dokonce ani ti studenti, kteří o nich prohlašují sice pravdivé, ale jinak velmi, velmi nepěkné věci.
Několik citátů III | Úvahy
Znovu slouží papír spíš k denunciacím a k anonymním dopisům, než k vyjádření ušlechtilých myšlenek, nebo aspoň jakýchkoli myšlenek, a znovu osnují malí, ješitní a zkažení rádoby soudci své procesy proti každému. Kdo dnes stojí ve světle ramp? Jenom holomci, zlovolní paňácové, roboti zkázy, čarodějnice a černokněžníci, přísedící ďáblova tribunálu. Já už se tam k nim nevrátím, když tam tak dlouho vládla doktrinářská arogance, zvůle a tautologická nuda.
Několik citátů II | Úvahy
Pamatujete se vůbec ještě, jak to doopravdy bylo na plzeňských právech? Ztratily se nějaké práce, po pár dnech se pro změnu zase našly, překvapivě v knihovně (no uznejte sami, kde se vzaly zrovna tam, už to samo o sobě je jistě nadmíru podezřelé), uznávalo se údajně nesprávně nějaké zahraniční vzdělání, jenže se za chvíli ukázalo, že to ve skutečnosti dělalo ministerstvo, a to dokonce ještě v době, kdy za to už plzeňskou fakultu nemilosrdně kritizovalo. Některým studentům se vytýkala krátká doba studia (prapodivnými přepočty typu, že od září do ledna uplynul sotva měsíc, ještě podstatně zkrácená) a jiným zase moc dlouhá, prostě pořád se objevovalo něco nového.
Chléb a hry | Úvahy
Když se ve starém Římě schylovalo k nějakému pořádnému průšvihu, třeba, že shoří nebo už shořel Řím, rozdávali vládci svému lidu dárky, obvykle chleba, a dopřávali mu her (panem et circenses, jak pravili ve svém mrtvém jazyce). A kdo jiný by byl opravdu následováníhodný, když ne pomatení římští císařové?
