yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Členové odebíračské party se sice počtem hodí především k hraní mariáše, ale přitom zvládnou celou spoustu dalších úžasných aktivit. Kromě neustálé propagace nejrůznějších protiprávních nebo aspoň zcela mimoprávních postupů (jako je právě jejich hlavní předmět činnosti, tvorba nesmyslných nápadů na odcizování cizích akademických titulů) se tváří jako normalizátoři, civilizátoři, a jak se nyní ukazuje, již poměrně dávno vstoupili také na pole kosmetiky a plastické chirurgie. Rozdíl mezi kosmetiky a plastickými chirurgy na jedné straně, a archeology na straně druhé, je totiž v tom, že archeologové vyhrabávají různé staré krámy, zatímco kosmetikové a plastičtí chirurgové je naopak pečlivě a za spoustu peněz skrývají a maskují. Archeologové taky budou nejspíš zvědavější (a podstatně chudší).
Okurková sezóna je prostě okurková sezóna. Zřejmě proto Vás tolik zaujalo postupné vypadávání koster v podobě hodinek Prim z ministerských skříní. Pro připomenutí, současný pan ministr našel před několika týdny několik hodinek, pořízených jeho předchůdkyní v ministerském křesle a určených na dary zahraničním státníkům a tuzemským zasloužilcům, a protože, jak píše spolek Šalamoun, trpí nezvladatelnou nechutí ke svým předchůdcům, považoval za potřebné tuto dávno zapadlou, nezajímavou zprávu před pár dny resuscitovat v Plzni vyzkoušeným způsobem (červen – zpráva dne: na nejmenovaném ministerstvu nalezeny hanebné hodinky, určené jako dar… prosinec – zpráva dne: na nejmenovaném ministerstvu nalezeny už sedmé hanebné hodinky určené jako dar…).
Georg Wilhelm Friedrich Hegel měl, jako vždycky, pravdu, když učil, že po nějakém principu (tezi) následuje jeho popření (antiteze). Konec konců právě na tak zvané kauze plzeňských práv je to vidět opravdu plasticky. Bývaly doby, kdy se ten, kdo byl jednáním někoho jiného poškozen, dočkal, nebo aspoň měl dočkat, nějaké omluvy, uznání, nedej Bože náhrady, a bůhví čeho všeho ještě. Takové temné časy naštěstí pominuly.
Možná, že bychom přece jenom neměli hovořit o politicích a jejich novinářích, ale měli bychom to pojmout podle jejich schopností, neboli právě obráceně. V době, kdy republiku sužují přívalové deště, kroupy nebývalé velikosti i razance, vichr, bouřky a ničivé povodně, se vytasit se zhruba dva měsíce starou aktualitou, že pan exděkan ministr (původně děkan exministr, ještě původněji ani to ani ono) usilovným šťouráním konečně objevil v ministerských skříních kostlivce v podobě několika hodinek české provenience, jež jeho předchůdkyně rozdávala či teprve hodlala rozdávat při různých příležitostech na různých místech, například v Brazílii, vážně svědčí o dokonalé schopnosti dočista všeho.
Velký politik a nositel Nobelovy ceny za literaturu (Winston Churchill) kdysi řekl, že je báječné být cílem a přitom nebýt zasažen.
Okurková sezóna je prostě okurková sezóna, ale každý nemá štěstí (či smůlu) být tou správnou okurkou.