yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Úvahy
Naděje | Úvahy
Mrazíkovské kolo už poněkud směšného dloubání do cizího vzdělání (sebrat, nesebrat, loupit, neloupit?) se točí stále zmateněji, pokud je to vůbec možné. Kapsáři, kteří by tak strašně rádi vychmátli nějaký ten cizí titulík, se pořád ještě tetelí v marné naději, že by to přece jen mohli nějak chytře vymyslet (protože až dosud chytrého nevymysleli nic, je ta naděje opravdu marná), ale překvapuje svěží předjarní vítr v podobě novinářky, jež chce psát o pomluvených absolventech jako o obětech podivného mediálního zneužití z prstu či jiných ještě zajímavějších míst lidského těla vycucaných obvinění. Ještě že nám pan rektor minulý týden opatrně prozradil, že nakonec pro jistotu, navzdory poněkud nelegálním slibům šéfžalobců, či kdo to měl onu sice maximální, leč nezákonnou, shovívavost slibovat, zatím ještě žádné paakty do světa nevyslal. Jinak by totiž mohl vzniknout naprosto mylný dojem, že novopečenské šetření mohlo mít a dokonce mělo nějaké objektivní výsledky.
Dědek | Úvahy
Některé bytosti, chcete-li stvoření, máme v oblibě a jiné zase ne, často bez nějakých zvláštních důvodů. Jak kdysi napsal třeba už pan (Alfréd Edmund) Brehm, sám pohled na slizkou hlavu s tupým pohledem a zcela bez výrůstků sluchových svírá žaludek mnohého, ba jej i zdvíhá a jako na vzedmutém moři jím houpe, ač onen přihlouplý tvor jej nikterak neohrozí již s přihlédnutím k jeho malosti (určitě jste už dávno sami poznali, koho ten přesný popis vystihuje, a je proto zbytečné konstatovat, kdo je oním ohavným stvořením, ale kdyby to náhodou přece jen zcela výjimečně někdo nepoznal, pan Brehm měl samozřejmě na mysli macaráta jeskynního, celkem drobného balkánského obojživelníka).
Útěcha 2 | Úvahy
Bývalo docela milým raně feudálním zvykem, že zatímco se panovník se svými hosty nesportovně přežíral, metal kolem nich kozelce krabatý kašpar a pokoušel se vysloužit si nějakou tu méně kvalitně ohlodanou kost povykováním vesměs košilatých vtipů. Je samozřejmě pravda, že tradice se mají ctít, a že z temného středověku nám vedle několika dosud sloužících králů a královen zůstaly zachovány vlastně jen funkce rektorů (případně děkanů), takže kdo jiný by se měl snažit o návrat k pradávným pořádkům?
Jaká škoda | Úvahy
V Mrazíkovském dilematu kradení titulů, na který jsem si dovolil upozornit včera (sebrat? nesebrat? loupit? neloupit?), prozatím, jak se zdá, na západní frontě klid. Těžko říct, zda rozum třeskutým hákem triumfoval nad hloupostí, nebo zda zvítězila aspoň (rozumná) obava z trestního postihu, protože všeliké odebírání titulů se skutečně zdá být velmi nelegální formou sběratelství, nebo zda pro změnu mají pravdu pověsti o utajeném pražském setkání se šéfem žalobců, který odebíračům slíbil sice nelegální, zato však maximální shovívavost?
Bodovací | Úvahy
Nějaký nový průzkum nám říká, jak moc za posledních několik let poklesla důvěra lidí v soudnictví. I když ponecháme stranou stará dobrá a velice osvědčená přísloví typu: jaký pán, takový krám, případně že ryba smrdí od hlavy, takže samozřejmě není divu, že důvěra lidu v justici padá, přesto si snad jen málokdo bude myslet, že podá-li u soudu žalobu, soudce svolá jednání, předá žalobci dvě kostky a milostivě mu oznámí, že nehodí-li hned napoprvé tři šestky, žalobu zamítne. Spor totiž prohrává ten, na jehož straně není právo, ten, kdo si nepočínal v souladu s právem, ten, kdo si počínal nezákonně.
Chvála blbosti | Úvahy
Jak vydržíš komentovat pořád větší stupidity a proč občas taky nenapíšeš o nějakém podstatně intelektuálně náročnějším dění, například, že děti vybarvují omalovánky, hrají kuličky, nebo na slepou bábu, nebo srovnávají předměty podle tvaru či barvy, ptali se mě o víkendu kolegové. Přiznám se bez mučení, že bych se rád ponořil do analýzy něčeho aspoň zdánlivě inteligentního, ale prostě mám smůlu.
